Ahoj, jmenuji se Jana...

Motto: „Zlatým pravidlem je, že není zlatého pravidla.“

Kdo jsem?

Jmenuji se Jana Hodalová. Pocházím z menší vesničky v Krkonoších, kam se ráda vracím a ještě raději zde fotím. Nyní s rodinou bydlím v Přezleticích ve středních Čechách, kde v blízkém okolí také nejčastěji vznikají mé exteriérové fotografie. Za focením jezdím často také do Prahy, kde využívám k interiérovým focením i fotografická studia.

Vášni fotografie jsem propadla už dávno a pořád se mě drží. Miluji zachytávat tu neopakovatelnou atmosféru daného okamžiku. Focení se stalo mým velkým koníčkem již v dětství a doprovází mě na každém kroku i dnes. S foťákem v ruce, to jsem já.

Je nemožné sledovat, jak čas rychle utíká. Řekla bych, že utíká o to rychleji, když máme doma děti, na nich, hlavně na těch nejmenších, je to vidět nejvíce. A to je i důvod proč fotím, alespoň na okamžik mám pocit, že můžu zastavit čas a pak se podívat zpět do minulosti. Zaznamenat tu jedinečnou chvíli, ten okamžik, na který si rádi za pár let vzpomeneme díky fotografii. To je ta hlavní služba, kterou vám chci předat.

Prošla jsem si všemi žánry v odvětví fotografie a k srdci mě přirostlo právě rodinné focení, kterému se již věnuji několik let. Asi proto, že jsem sama máma dvou skvělých kluků, kteří také velmi statečně realizují moje fotografické nápady a na kterých neustále „zkouším“ nové věci. Do oblasti rodinné fotografie řadím těhotenské focení, focení miminek u vás doma, ale i ještě v porodnici pár dní po narození. Důležitou část mého portfolia tvoří focení dětí i celých rodin, včetně portrétní reportáže ve smyslu zachycení oslav dětí, významných dnů, jako jsou křtiny, vítání občánků apod. Ve volném čase nejraději fotím kromě své rodiny, také přírodu a vše, co se kolem mě děje.


Miluji focení, protože focení jsou: 


PŘÍBĚHY, EMOCE, OKAMŽIKY, ...

Jak šel čas...

201?
Další dávka kurzů 

Nastala doba covidová a lidi nesměli ven, tak jsme všichni zasedli před onrazovky a my fotografové jsme se začali i vzdělávat online. Prošla jsem několika kurzy, např. Kurz focení se západem slunce, rodinné focení apod.

2018
Myslím to vážně

Konečně jsem svůj velký koníček zlegalizovala a začala jsem získávat i své první placené zakázky. Ano, trochu mě to trvalo, ale nakonec jsem se našla při focení dětí, rodin a reportážních nebo i lifestylových foceních. V tomto roce se ze mě stal opravdový živnostník a za své výstupy jsem již převzala plnou odpovědnost.

201?
Konečně ateliér

Dostala jsem zakázku na focení, ale Naučila jsem se se světly a prošla kurzem, jak v ateliéru fotit. 

2011
První profi zrcadlovka

Udělala jsem další velký krok a koupila jsem si konečně pravou zrcadlovku. Rozhodla jsem se pro Nikon a u této značky jsem zůstala do dnes. V tuto dobu jsem to začala s focením myslet opravdu vážně. Focení už nebyl jen experiment, ale opravdový koníček. Začala éra hledání se, od ochutnávání portrétního focení, přes několik prvních svateb, až po reportáž.

2003
Tady to všechno začalo

Pořídila jsem si první digitální foťák, tehdy to byl ještě kompakt, ale i tak uměl fotit do manuálního režimu a díky tomu mě focení začalo skutečně bavit. Hrátky s časem a clonou k opravdovému focení prostě patří.